Jsme otevřeným společenství pokřtěných lidí, kteří uprostřed katolické církve vyznávají víru v jediného Boha. Věříme v Otce Stvořitele, v Ježíše Krista, Božího Syna a v Ducha svatého. Oslovilo nás Ježíšovo evangelium, jeho pozvání k plnosti života. Prožíváme, že Bůh miluje všechny lidi a svědčíme o tom. Vyznáváme, že Ježíš zemřel za naše hříchy a vstal z mrtvých, aby osvobodil každého člověka. Radujeme se z toho, že v síle Ducha svatého můžeme žít novým životem a zápasit se svými hříchy.
Ve své lidské slabosti se den co den snažíme milovat Boha celým srdcem, celou myslí a celou silou a své bližní jako sami sebe. Uchováváme si naději na věčný život.
Něco málo z historie
Nevíme, od kdy byli obyvatelé Rychvaldu křesťany. Jistá je až písemná zmínka z r. 1390, která poprvé v Rychvaldu zmiňuje katolickou farnost, tzn. společenství křesťanů vedené knězem. K setkávání místních křesťanů sloužil původně dřevěný kostel sv. Anny, který stával v místech dnešní kynologické stanice Na Fojtství. K jeho zániku přispěl rozsáhlý požár Rychvaldu v r. 1535. V 16. st. i do Rychvaldu proniká reformační křesťanství. Na konci 16. st. se křesťané reformačního hnutí scházejí už ve zděném kostele, který nechal postavit protestantský pán Bernard Barský z Baště. V duchu zásady „cuius regio, eius religio“ nejpozději od r. 1668 se rychvaldské panství opět stává katolickým. Náboženský život křesťanů v Rychvaldu, poznamenaný rozdělením na katolíky a protestanty, je po vzniku samostatného Československa ovlivněn novým rozkolem a vznikem církve československé, později označované jako Církev československá husitská. A tak se dnes v Rychvaldu scházejí křesťané ve dvou různých kostelích.
Současnost
Správou našeho společenství byl r. 2019 biskupem Františkem Lobkowiczem pověřen kněz Petr Plachký. Život v naší farnosti plánuje a organizuje pastorační rada farnosti. O majetkové a finanční záležitosti se se stará ekonomická rada farnosti. Četné aktivity v našem společenství jsou možné jen díky mnoha lidem nejrůznějšího věku, kteří naše slavení doprovázejí hrou na hudební nástroje a zpěvem, čtením biblických textů, slouží jako ministranti, pomáhají s úklidem, květinovou výzdobou nebo při organizaci farních nedělních kaváren.
Něco málo o našem kostele
Kostel, ve kterém se dnes scházíme, byl původně postaven jako protestantský kostel. Nechal jej zbudovat Bernard Barský z Baště. Ten nejprve založil dodnes stojící rychvaldský zámek, později začal se stavbou kostela v pozdně gotickém stylu. Na klenbě v lodi kostela je stále čitelný letopočet 1596. V pobělohorském období je kvůli vyhnání protestantů kostel opuštěn a pustne. Život se do něj vrací až s novým vlastníkem rychvaldského panství, katolíkem Janem z Vrbna. K vysvěcení kostela sv. Anny došlo až v r. 1759 biskupem Filipem Gotthardem Schaffgotschem.
Nejstarší dochované fotografie z přelomu 19. a 20. st. zachycují kostel v interiéru bohatě zdobený. Bohatství získané z těžby uhlí se promítlo i do vybavení kostela. Z r. 1895 pochází hlavní neogotický oltář. V r. 1913 byly postaveny nové varhany. Po liturgické reformě bylo však v 70. a 80. letech 20. století vnitřní vybavení kostela postupně odstraňováno. V současnosti je interiér kostela velice jednoduchý. Exteriér kostela prošel v r. 2012 generální opravou, která byla hrazena z větší části z prostředků Evropské unie. Následně se podařilo opravit varhany, křížovou cestu a hlavní oltář, které dohromady utvářejí jeden novogotický ucelený celek.
Od r. 1785 je součástí rychvaldské farnosti i Záblatí, dnešní městská část Bohumína. Kaple v Záblatí, postavená r. 1896, je zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. V kapli se nekonají pravidelné bohoslužby. Každou druhou neděli v měsíci odpoledne se v kapli scházíme k modlitbě růžence.